Historie a současnost jesliček ve Španělské kapli

Podle záznamu o historii Španělské kaple byly první jesličky zakoupeny pro tento kostel v roce 1860 za 100 zlatých. Po padesáti letech v roce 1910 druhé a v roce 1919 byl proveden poslední nákup. Tyto záznamy potvrzují i dvě figurky, které mají na spodní části podstavce dochovaný, tužkou napsaný letopočet. Figurka ležícího pastýře u ohně vpravo nahoře má vyznačený letopočet 1889 se jménem Johan Gering. Figurka darovníka (červeně oděný muž, který nese housata v košíku) má taktéž tužkou napsaný letopočet 1900. Dnes je tato figurka umístěna na pohyblivém pásu a vidíme ji chodit k Ježíškovi. Poslední dochovaný letopočet je namalován na jedné části města, a to 1918.

V jakém rozsahu a velikosti se jesličky stavívaly, není známo. Je však jisté, že prošly přes mnohé ruce a často, díky neodborným zásahům, docházelo k ničení figurek i města.

Při úklidu jedné z bočních rotund Španělské kaple se našly nejen zbytky poničeného města, ale také polámané figurky. Mezi nimi se našly i takové, které měly pohyblivou jednu nebo obě ruce. Také zbytky hodinových strojků z kukaček s táhly. Bohužel, vše bylo zničeno červotočem a plísní. Je však zřejmé, že se někdo pokoušel a pravděpodobně s úspěchem, jesličky uvést do pohybu. Dokladem toho je figurka dřevorubce a figurka zvoníka, které byly renovovány a opět uvedeny v činnost.

Po příchodu pana prof. Hýže se ujímá jesliček paní Černochová. Ta je za pomocí ochotných mužů stavěla. Způsob stavění byl složitý a zdlouhavý. Krajinu tvořilo dřevěné pódium, na které se přikoulely různě velké kmeny stromů a pařezy. Přes ně se tvarovalo plátno postříkané barvou, které znázorňovalo krajinu, ze staniolu se položil pásek představující vodu. Pozadí tvořily tři ne stejně malovaná plátna, na které navazovala obloha, tvořená z barevných pruhů látky.
Jesličky v té době měly pohyb. Byl to větrný mlýn, vodní mlýn a pila (katr), kde byl vsazen jeden z dochovaných hodinových strojků. Mlýny byly do pohybu uváděny pomocí vyřazených gramofonových motorků, které tam zamontovali bratři František a Antonín Urbanovi.
1968
V roce 1968, po úmrtí prof. Hýže, nový duchovní správce páter Veleba prosí jednotlivé rodiny, aby se ujaly úkolů, které zabezpečí nezbytný chod Španělské kaple.

Jesliček se ujímá rodina Kaštovských, která má určité betlemářské tradice a stavění jesliček jim není cizí. Ještě tentýž rok se Bohumír Kaštovský starší pouští do vytvoření krajiny, která má připomínat betlémskou krajinu známou z Bible. Přitom ctí práci svých předchůdců a do krajiny vkládá vše, z čeho se dosavadní jesličky skládaly. A tak je zde město Betlém, po nezbytné renovaci, ale i dříve vzpomínané mlýny. Krajina je vytvořena ze čtyř dílů, lehké konstrukce, které do sebe zapadají. Pomocník při stavbě jsou syn pana Kaštovského a jeho kamarád František Urban mladší. V tomto roce B. Kaštovský mladší uvádí do pohybu první z figurek, které byly přizpůsobeny k pohybu, a to dřevorubce na pravé straně jesliček. Každý další rok se figurky upravují a vylepšují, renovují se poškozené figurky z předchozích let, vylepšují a vymýšlejí se nové pohyby. V roce 1969 je změněna konstrukce oblohy a upravena do kopule. Také přibývají další pohyby, a to zvoník a husa na rybníčku. Původní tři různá pozadí jsou B. Kaštovským ml. přemalována latexovými barvami tak, aby byla stejná a lépe navazovala na krajinu. Bohužel, tyto barvy na silně poničených a potrhaných plátnech nedržely, loupaly se a musely být každý rok obnovovány. Proto B. Kaštovský ml. v roce 1973 namaloval nové plátno tak, aby dotvářelo krajinu.
1970
Převratnou změnu prodělaly jesličky v roce 1970, kdy B. Kaštovský st. sestrojil pás s přerušovaným pohybem, na kterém se pohybuje 10 figurek, každá jde před Ježíška, kde se otočí a zastaví, aniž by se zastavily další figurky. Teprve po přiblížení následující figurky se figurka, která stojí před Ježíškem otočí a odchází. Aby bylo možno pás zabudovat, dochází k dalším úpravám kopce. Ten je rozdělen na dva menší a také dohotoven poslední díl kopce, který uzavírá jesličky zepředu. Od této doby jsou jesličky stavěny ze šesti dílů.
1971
V roce 1971 se začala ozývat kukačka, umístěná na stromu vpravo od chléva.
1972
V roce 1972 jsou sestrojeni trkající se kozli.
1973
V roce 1973 je uvedena do pohybu figurka trubače umístěná nad chlévem. Zvuk trouby vyluzoval klakson auta. Při troubení se samočinně vypínají hlučné pohyby a rozsvítí se reflektor na Ježíška a trubače. Tato úprava již vyžaduje zapojení dalších elektrických prvků do obvodů, jakou jsou mikrospínače, relé a další. Propojování jednotlivých obvodů se stále stává méně přehledným i pro samé tvůrce. Proto se začalo uvažovat o úpravě celé elektrifikace pod jesličkami. K tomuto došlo až v roce 1976.
1974
Mezi tím je v roce 1974 zhotovena studna s rumpálem, kterým figurka otáčí a vytahuje okov ze studny a opět jej spouští. V dalším roce je upraven větrný mlýn tak, že mezi větrným kolem prochází mlynář s pytlem na rameni. O rok později jsou upraveni kozli, kteří se trkají a ještě couvají do půlkruhu.
1977
V roce 1977 se provádí rekonstrukce pod jesličkami. Jsou zhotoveny nové skládací stojany lehké konstrukce, které nahradily staré dřevěné podstavce.
1978
V roce 1978 je upraven pohyb husy na rybníčku, která dosud opisovala kruh. Byla zhotovena nestejnoměrná elipsa a pomocí vačky husa měnila směr.
1979
V roce 1979 sestrojil ing. Jančálek elektronické stmívání. O rok poději František Urban ml. zhotovil elektronickou hru tak, že trubač zatroubí po zvednutí trouby koledu "Narodil se Kristus Pán" a při troubení se začalo rozednívat. Od této doby se začínají v jesličkách prosazovat elektronické prvky nejen v ovládání, ale i vizuální, což dokazuje svatozář u Ježíška sestrojena F. Urbanem ml. v roce 1994.

Tuhý karton a špejle, ze kterých byly provedeny vodní mlýn a vodní katr, byly neodbornými zásahy a špatným skladováním ve vlhku poničené tak, že jejich oprava byla prakticky nemožná. Proto B. Kaštovský ml. přistoupil v roce 1981 a 1982 k vytvoření jejich přesných kopií. U vodního mlýna bylo počítáno s budoucím pohonem vodou. Vodní katr byl rozšířen o posuv dřeva do záběru pily. Přitom byly použity všechny schopné prvky z poničených mlýnů. Obě vodní kola, pila, zábradlí na ochozu a další.
1984
V roce 1984 byla provedena obnova krajiny a oživena novými barvami. Rok 1986 zaznamenal změnu u trubače, který místo jedné koledy troubil čtyři. Přibyly "Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody a Pojďme spolu do Betléma". František Urban ml. použil starší cívkový magnetofon, na kterém vytvořil nekonečnou smyčku s nahrávkami těchto koled. V roce 1987 byl proveden znovu zásah do krajiny. Z kopce na pravé straně vytéká voda, která teče na vantroky a pohání mlýnské kolo. Byl také renovován pás, po kterém se pohybuje 10 figurek a dosud byl převodován řemenicemi, aby bylo docíleno pomalého otáčení, což způsobovalo mnoho porucho. Řemenice byly nahrazeny převodovkou u motoru, a tak se odstranila poruchovost na tomto zařízení.
1988
V roce 1988 byla znovu upravena dráha rybníčku pro husy tak, že se pohybuje nepravidelně do čtyř rohů. Skupina oveček a pastýř s lucernou před rybníčkem vytváří v jesličkách nový prvek. Celá tato skupinka se pohybuje jen při troubení trubače. Při výrobě této skupinky byla použita nová technologie. B. Kaštovský starší začal vyrábět kopie figur z umělé hmoty, které lze lehce upravit pro pohyb tak, že se odlije každá část těla figurky zvlášť. Mechanické pohyby pro tuto skupinku sestrojil B. Kaštovský ml. a elektroniku F. Urban ml.
1990
V roce 1990 byly před Ježíškem dány do pohybu čtyři původní figurky a to tak, že se nakláněly. Vzhledem k tomu, že tento pohyb nebyl přirozený, jsou v dalších dvou letech nahrazeny novými odlitými figurkami a upraveny tak, že dvě zvedají ruce, ve kterých mají košík s kohoutem a ovečku, další se otáčí v pase směrem k Ježíškovi. V roce 1995 přibyla k této skupince poslední, která otáčí hlavou. Troubení, které zajišťoval magnetofon, je nahrazeno elektronikou se dvěma koledami.
V tomto roce se začíná psát další kapitola jesliček ze Španělské kaple. Začíná se velká generální oprava celého kostela zevnitř. Naskýtá se otázka, co s jesličkami. B. Kaštovský ml. navrhuje, aby se jesličky po dobu oprav stavěly v místě jeho bydliště v Klimkovicích, kde je v místním kostele dostatečný prostor. Se souhlasem farního úřadu v Novém Jičíně a v Klimkovicích byly převezeny a další čtyři roky se stavěly v přilehlé boční kapli farního kostela. Zde si tvůrci jesliček vyzkoušeli, že je možné postavit toto dílo i na jiném místě. V těchto zmíněných čtyřech letech jsou opravovány figurky. Je opravena a použita poslední část poničeného města. Pro jednoduchost a urychlení je F. Urbanem ml. smontován elektrický rozvaděč pro celé jesličky s možností dalšího napojení dalších pohybů. Je vyměněn motorek u pohonu husí, který lze reverzovat a pomocí elektroniky měnit nepravidelně směr jeho otáčení.

Tento strohý výčet jednotlivých etap je jen malý zlomek obrovského úsilí několika generací, které se snažily stavbou těchto jesliček oslavit příchod Ježíše Krista. Dnes čtyři výše jmenovaní tvůrci postaví tyto jesličky za 8-9 hodin. Této stavbě však předchází příprava, která je časově daleko náročnější. Nejpozději v půlce října se jednotlivé díly jesliček prohlížejí, opravují, renovují a připravují tak, aby při každoroční stavbě bylo vše v naprostém pořádku.