Základní dopravní osou Moravského Kravařska zůstává už od konce doby ledové Moravská brána rozevírající se na sever nivou Odry. Právě tudy táhla stáda mamutů i sobů, putovaly lovecké tlupy, ale také se šířily nové myšlenky a technologie. Tudy vešli do prostoru Moravského Kravařska první zemědělci a později i středověcí kolonizátoři, kteří vtiskli krajině její dnešní ráz.
Starou obchodní cestou od Dunaje k Severnímu moři byla Jantarová stezka, která vedla do údolí Odry a přes jižní část dřívějšího správního obvodu Oder. Tato stará obchodní cesta je doložena řadou bronzových nálezů na různých místech - zmiňme alespoň Lipník, Slavíč, Mankovice a Butovice. Ze Slavíče vedla tato cesta přes Drahotuše, Velkou, Nejdek, Hynčice a Vražné. Zde překročila Odru a vedla přes Mankovice, Suchdol nad Odrou, Hladké Životice a Pustějov do Butovic. Kromě této staré dopravní cesty vedla vpravo od Odry ještě další stará dopravní cesta tzv. "Volská stezka". V Bělotíně odbočovala od Jantarové stezky a vedla přes Blahutovice, Polouvsí, Hůrku, Bernartice nad Odrou, Lapač, Bartošovice, Sedlnice, Mošnov, Starou Ves nad Ondřejnicí do Ostravské oblasti. Tyto dvě staré dopravní cesty byly východiskem pro ostatní dopravní cesty na Kravařsku. Hrady začínaly přebírat funkci strážců cest, průchozí doprava přes Kravařsko se z obou starých obchodních cest přesunovala více a více do kopcovité krajiny na nově vznikající "Hradní stezku", která vedla z Bělotína přes Starý Jičín na Hukvaldy a dále přes Frýdek a Těšín do Krakowa v Polsku. Na této dopravní cestě se rozvíjela především města Nový Jičín a Příbor. O něco později získala na významu také jiná dopravní cesta, která vedla z Bělotína do Oder a dále přes Fulnek do Opavy.