HLAVNI STRANA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHCESKY KALENDAR AKCI V REGIONU
Пятница 20.05.2022



















Zastavení č. 4 — Jurův kámen [ Доска для информации ]

Zastavení č. 4 — Jurův kámen
(495 m n. m.)

Jurův kámen je 3 — 10 m vysoká skalní stěna na geologickém rozhraní štramberských vápenců a bašských pískovců. V geologické minulosti zde došlo k odnosu méně odolných pískovců, a tím k vypreparování vápencové stěny. Je jediným rozsáhlým výchozem štramberských vápenců v oblasti, který nebyl v historii dotčen těžbou a má tudíž přírodní reliéf. V Jurově kameni jsou vyvinuty drobné krasové dutiny, tzv. abri. Na utváření těchto jeskyněk a skalních převisů se podílelo hlavně mechanické zvětrávání. Modelace rozpouštěním vápenců vodou se podílela jen na utváření detailů. Největší z těchto útvarů je Jurova jeskyně nacházející se ve svahu nad bustou Františka Palackého. Je 5 m dlouhá, 3 m široká a 3 m vysoká. Ve výklenku zakončujícím tuto jeskyňku lze najít i drobnou sintrovou výzdobu (sintr je forma krystalického vápence utvářejícího krápníkovou výzdobu) ve formě sintrových výrůstků a bílých "nickamínkových" povlaků (kypré, tvarohovité hmoty vzniklé rozkladem vápence). Na výchozech vápence odlesněné vrcholové části vyhlídky jsou na jediném místě Kotouče (je myšleno území NPP Šipka) zachovány fragmenty skalních a travinobylinných společenstev.

Bělostný útes Kotouče od nepaměti přitahoval pozornost lidí a jeho odlišnost od okolí z něj v myslích lidí udělala horu bájnou. Již Matěj Tanner z Tovaryšstva Ježíšova v r. 1660 ve svém spise Hora Olivetská zaznamenal následující pověsti vztahující se ke Kotouči: "Jak staří lidé, sedmdesátiletí i osmdesátiletí, schválně proto od vrchnosti tázáni, vědomosti od předkův svých vzatou, pod vírou svou a přísahou svědčí, a netoliko obecní pověst i věc sama ukazuje, pohané, tehdejší moravské země držitelově, usilovali zámek na Hoře Olivetské (Kotouči), kde nyní stojí sv. Kříže, vystavěti a již také základ položivše, zdi výše vyzdvihnouti se snažili. Ale cokoliv ve dne vystavěli, to všecko nočním časem buď od těch zlých duchů v jeskyni bydlících, buď jinak řízením božským zbořeno jest. Nemohouce tedy nic pohané se stavěním tu dovésti, na jiném nejbližším vrchu zámek z pře-tvrdého kamene, tj. nynější Štramberk, vystavěli".

Druhá pověst vypravuje přímo o obyvatelích Čertovy díry: "Pověst také stálá jest mezi obyvateli štramberskými již od starodávna od dědův a pradědův pošlá, že z té jeskyně před lety černí malí trpaslíci vycházeli, kteří veliké škody viditelné i neviditelné, jak na dobytku a potravách, tak na lidech a jiných věcech činili, tak že všecky pokrmy i ještě u ohně stojící jim trávili a kazili, až z toho veliký hlad a nedostatek potravy u obyvatelstva povstal. Ano i na zámku štramberském bydlícím pokoje nedali, ale všecko obludami a strašidly naplnili, těhotným ženám a šestinedělkám veliké nepříležitosti činili, až naposledy z rady duchovních správců, znamením sv. kříže odtud dokonale vypuzeni jsou, když žádné potravě ani jiným věcem škoditi nemohli, která křížem svatým znamenána byla".

Mimořádné podmínky Kotouče s jeho nepřístupnými skalními srázy a blízkost Moravské brány, významného průchodu pohraničními horami, kterou procházela i velmi důležitá obchodní trasa, tzv. "Jantarová stezka", lákaly lidi k osídlení. Počátky osídlení Kotouče spadají do poslední doby ledové. Kotouč obývali neandrtálci, kteří byli vystřídáni člověkem dnešního typu. Ke konci doby ledové zde nalezli své sídliště magdalenienští lovci sobů. V neolitu se na Kotouči usazují první zemědělci. Z doby eneolitu (okolo 3000 let před n. I.) pochází nález stříbrné puklice — nejstaršího stříbrného předmětu na našem územía dvou vzácných měděných sekyrek ve tvaru klínu. Ojedinělé nálezy pocházejí i z následujícího období— starší a střední doby bronzové. Četné jsou nálezy z mladší doby bronzové (asi do — 1000 let před n.l.), kdy vzniklo na Kotouči neopevněné sídliště lidu popelnicových polí, které se v průběhu pozdní doby bronzové (asi do roku 750 I. před n.l.) změnilo v hrazené výšinné sídliště s bohatou kolekcí bronzových předmětů. Hradiště na Kotouči zaniklo na přelomu 6. a 5. st. př. n. I. za nájezdů Skýtů. S velkou pravděpodobností byl Kotouč jedním z tehdejších oppid. Uzemiv okolí Štramberka patřilo k lesnatým pohraničním oblastem chránícím zemi před vpádem nepřátel. Nelze tvrdit, že byl hvozd liduprázdný, avšak další osídlení zde bylo až do kolonizace ve 13. st. řídké. Podle zjištěných archeologických nálezů se předpokládá, že na Kotouči v období 9. — 11. st. stálo slovanské hradiště, avšak potvrdit tento předpoklad se již pravděpodobně nepodaří díky likvidaci naleziště. Val a hláska na Jurově kameni pochází z 2. pól. 13. st. Postupně se sídliště přesunulo ke Studánce míru a na Pláňavu. Roku 1956 byl na již existující Panské vyhlídce nalezen velký sklad bronzových předmětů. Takovéto bronzové poklady, ale i jednotlivé předměty, byly v minulosti na Kotouči nalézány často již od 17. st. Jen od konce 19. st. zde bylo nalezeno pět depotů jehlic, sekyrek, srpů, spon, náramků a dalších předmětů. V jeskyni Čertova díra byla objevena r. 1886 Karlem J. Maskou dosud největší penězokazecká dílna z 2. pól. 15. st. Jako protějšek stejné dílny na štramberském hradě.

Na vyhlídce Jurova kamene je instalována busta Bedřicha Smetany. Jedná se o studii k pomníku Bedřicha Smetany v Litomyšli, na které pracoval akademický sochař Jan Štursa v letech 1923 — 1924. Pomník byl odhalen r. 1925. O dva roky později byla slavnostně odhalena busta Františka Palackého; ta je dílem Josefa Wagnera.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Stramberk.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 132, 28.01.2004 v 16:12 hodin
Copyright 1998-2022 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®