HLAVNI STRANA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHCESKY KALENDAR AKCI V REGIONU
Четверг 19.05.2022



















Naučná stezka Stříbrný chodník v Odrách - zastavení č.5 [ Доска для информации ]

Naučná stezka "Stříbrný chodník" v Odrách

Naučnou stezku zřídila v roce 2000 70/13 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Odrách za pomoci členů Klubu historie dopravy z Ostravy a AVZO Odry.


Zastavení č. 5 - Význam Moravské brány

Moravská brána je geomorfologický celek provincie "Západní Karpaty", soustavy "Vněkarpatské sníženiny" a oblasti "Západní vněkarpatské sníženiny". Moravská brána se dále dělí na podcelky Oderskou a Bečevskou bránu, které dále tvoří několik okrsků (např. Oderská niva).

Moravská brána tvoří předěl mezi východní Karpatskou a západní Sudetskou soustavou a je zajímavá prolínáním rostlinných a živočišných druhů obou soustav.

I když je zde dokládána přítomnost pravěkých lovců, její průchodní funkce pro lidská společenstva se dá archeologicky doložit až z mladší a pozdní doby bronzové. Až do druhé poloviny 5. století a první poloviny 6. století byla Moravská brána přirozeným obchodním koridorem, ve kterém putovaly bronzové výrobky, bronzovina a jantar.

S rozvojem osídlení a obchodu se postupně měnily nepravidelně udržované pozemní komunikace v hlavní síť tzv. říšských silnic s kamenným podkladem, šířkou kolem 14 m a vedených přímým směrem (v roce 1791 jich bylo na Moravě asi 600 km). Tyto komunikace sloužily především místní a dálkové formanské přepravě nákladů a zásilek, v pozdějších letech stoupala na významu také osobní přeprava v soukromých dostavnících. Tyto zpevněné silnice se vyhýbaly velkým tokům a jejich trasování zhruba odpovídá stávající hlavní silniční síti (silnice R48, I/47). Formanské povozy, poštovní a soukromé dostavníky byly v podstatě jedinými dopravními prostředky, protože Morava a Slezsko neměly vodní toky splavné pro větší lodě.

Přitom snahy o splavnění řek Odry, Bečvy a Moravy a o jejich propojení kanálem Dunaj - Odra - Labe sahají až do 14. století do období vlády císaře Karla IV. Výškové a geologické poměry a malá vodnatost Odry a Bečvy byly a jsou největší překážkou těmto snahám.

Vedle silniční dopravy v Moravské bráně získala nebývalý význam doprava železniční. Předchůdcem hlavní železniční tratě z Přerova do Bohumína (č. 270) byla Severní dráha císaře Ferdinanda, která svou jednokolejnou tratí dosáhla 15.8. 1842 Lipníku nad Bečvou a 1.5. 1847 Bohumína. Původně parní dráha byla postupem času elektrifikována a přibyla jí druhá kolej. V současnosti probíhá její modernizace v rámci II. a III. železničního koridoru s návrhovou rychlostí 160 km/hod. Na místní dráze Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou (č. 276), vedoucí z Moravské brány úpatím Pohořského kopce do údolí řeky Odry, byl zahájen provoz 15.10. 1891.

Kvůli nárůstu silniční dopravy sílí snahy o vybudování dálničního spojení mezi jižní a severní Evropou geomorfologicky nejpříhodnějším územím Moravské brány. Tomu odpovídá navrhované a v současnosti již projednávané trasování dálnice D47, která má být směřována podhůřím Nízkého Jeseníku od Bělotína k Ostravě. Právě pod vyhlídkou tohoto zastavení by dálnice D47 měla přejít řeku Odru.

Moravská brána s ostravským letištěm v Mošnově získává na významu i v letecké dopravě, o čemž svědčí zájem investorů vybudovat zde podnikatelské zóny a opravnu letadel. Dalším využitím Moravské brány je vedení energetických a telekomunikačních tras a zároveň je tu soustavou vrtů jímána kvalitní pitná voda, např. pro Vražné, Jeseník nad Odrou, Nový Jičín atd. Nacházejí se zde i významná ložiska stavebních štěrkopísků.

Moravská brána je však také významným přírodním fenoménem, což dokládá vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Poodří v roce 1991. Hlavním prvkem ochrany je meandrující přírodní tok řeky Odry s rybníky, lužními lesy a nivními loukami. Jeho význam byl oceněn i v mezinárodním měřítku, a to zařazením do Ramsarské úmluvy o mokřadech. Moravská brána je důležitou tahovou cestou pro stěhovavé ptáky a svými mokřadními společenstvy vytváří podmínky pro výskyt některých kriticky ohrožených rostlin (kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí). Význam migračních cest pro rostliny a živočichy je dán i vymezením územního systému ekologické stability, kdy říčka Luha a řeka Odra tvoří tzv. nadregionální biokoridor.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.odra.ecn.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 26.07.2003 v 13:37 hodin
Copyright 1998-2022 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®